Teď ti naslouchám
Mnozí s láskou vzpomínáme na začátek devadesátých let a odhodlání chovat se v nové době jinak, lépe, lidsky. Ptát se na názor druhého a naslouchat si navzájem. Prosté plynutí času a změny, ale i složitost vzájemné komunikace a v neposlední řadě nároky kladené na každého (dokonalá sebeprezentace, bezchybné a rychlé rozhodování – hlavně sebejistě!) s sebou přinášejí únavu z neustálého doptávání se na názory druhých. Ruku v ruce s tím jdou zvyšující se požadavky na „zefektivnění procesu“ a očekávání, že druhá strana prostě úkol splní, ideálně v co nejkratším čase.
Tato změna s sebou přináší i skutečnost, že lidé se mnohdy rozhodují, aniž by vyslechli druhou stranu. Jde-li o to, zda se uklidí nejdřív obývák nebo kuchyň, nic se vlastně neděje. Pokud se ale jedná o rozhodování o něčím životě, kde nevyslechnutí jedné ze stran může vést k omylu či křivdě, pak nastává problém.
Konstruktivistický přístup mluví o „konci velkých příběhů“ vyprávěných společenskou většinou nebo naopak nevyprávěných umlčenou minoritou. V Evropě tak například po staletí hovoříme o objevení Ameriky jako o skvělém výkonu lidského úsilí a ducha. Že v následujícím období tvrdostí kolonizátorů pomřelo přes 90 % původních obyvatel, o tom se učebnice historie dlouhou dobu zapomínaly zmínit. Indiáni ze své perspektivy hovoří o konci svého světa.
Vraťme se ale k rozhodování o druhých, aniž bychom vzali v potaz jejich hlas, a to i symbolicky ve smyslu: Tu máš prostor, já naslouchám s otevřeností, a jak ho využiješ, je na tobě. V jednostranném rozhodování bez účasti druhého nemusí být primárně nějaký negativní záměr. Teorie systémů by přesto takový stav, kdy nějaká strana nedostává možnost promluvit a vyjádřit svůj názor, označila za projev uzavřeného systému, který se úporně brání změnám.
Nedávno jsem viděla film Životní šance (Boychoir), který se odehrává v prostředí elitního chlapeckého sboru. Do něj byl (přiznejme, že nadstandardním úsilím třídní učitelky) přijat i chlapec, který měl původně skončit v pěstounské péči. Konflikty, které vyvolal společenský rozdíl i chlapcovy osobní trable, dospěly k situaci, kdy mu hrozilo vyloučení ze školy.
Přestože z jedné strany se mohla situace jevit jako jasná, ve filmu zaujímá vedení školy překvapivě vyvážený pohled a chlapec dostal možnost obhájit se před školní radou. Tato šance „dát mu hlas“ a vyslyšet ho nebyla pouze formální (a chlapec ve škole pochopitelně zůstal). Přesto divákovi při sledování filmu pokorně naskakuje myšlenka, že podobné chování učitelů či nadřízených je velmi hodno ocenění, často se nevidí a jak by bylo krásné, kdyby i jiní lidé dostali podobnou šanci.
Jistě lze namítnout, že popis reality oběma stranami může být diametrálně odlišný. Kdyby k terapeutovi přišli nezávisle na sobě dva lidé a každý sám vyprávěl hodinu o svém manželství, možná by terapeuta ani nenapadlo, že jde o partnery, kteří mluví o stejném vztahu. Přesto je úkolem terapeuta (ale i člověka v běžném životě a také manažera v pracovním týmu) pokoušet se odlišná hlediska spojovat a hledat styčné body. A možné to je.
Budiž vyslyšena i druhá strana
Staré pravidlo z římského práva říká: Audiatur et altera pars neboli Budiž vyslyšena i druhá strana. Tato zásada má své uplatnění i v současném právním systému, kdy každá strana má právo na právního zástupce, advokáta. Toto pravidlo má i psychologické opodstatnění – obvinění ze zločinu, zvlášť když jde o nevinného člověka, totiž znamená šok. Ten může vyústit do bezmocnosti, pasivity a neschopnosti jakkoli reagovat. Osoba, která dotyčnému pomáhá touto situací projít, je tudíž nezbytná.
Ráda bych vzpomněla jeden příběh dobrého rozhodování s vyslechnutím druhé strany, který se mi zapsal do paměti jako brilantní a etické řešení. Šlo o klasickou školní situaci: podvádění při písemce. Místo aplikování kolektivní viny byli zúčastnění studenti vyzváni, aby řekli svůj názor na celou kauzu.
Co přesně se stalo? Na jedné vysoké škole v 90. letech studenti u zkoušky (jednalo se o kurz, jehož podstatou byl osobnostní rozvoj) hromadně opisovali. Ovšem ne všichni – a ti, co neopisovali, o tom vášnivě diskutovali na chodbě. Situace se donesla k učitelům, kteří zkoušku následně anulovali s tím, že každý ze studentů musí přijít znovu a zkouška bude probíhat ústně. Tam dostali studenti také prostor pro vyjádření svých pocitů, byla jim navržena známka, a pokud s ní někdo nesouhlasil, mohl se pokusit bojovat o lepší hodnocení.
Podotýkám, že v té době neexistoval elektronický informační systém, Facebook ani mobilní telefony, tudíž studenti se o situaci dozvěděli třeba až za 14 dnů, když přijeli do školy na jinou zkoušku. Měli tedy právo být pořádně nazlobení, pokud neopisovali. A mohli vyjádřit otevřeně svůj názor. Myslím, že všechny zúčastněné daný případ velmi důkladně osobnostně posunul.
Všichni jsme asi během svých školních let zažili nějaký ten „průšvih“ – vyšetřování, hledání viníků, často příliš rychlý závěr ze strany učitelů, například v podobě plošného zákazu. Pocit křivdy, nespravedlnosti nebo nedůvěry k autoritám se do mladé duše zavrtá hluboko. V podobných situacích neplatí vždy pravidlo, že „každý lže“ nebo „nikdo se nepřizná“ – další varianty si jistě doplníte sami. Ve většině sporů je možné alespoň se pokusit dobrat rozuzlení. A netýká se to jen školy.
Není výjimkou, že i nadřízení rozhodují bez účasti všech stran – ať již v dobré víře, že celou situaci dovedně prohlédli svým zkušeným okem, nebo také proto, že se při rozhodování opírají o názor svého poradce nebo jiného člověka, jehož slovo má zde vyšší váhu. Ovšem osoba, o níž se rozhoduje, není vůbec přizvána ani nemá jinou možnost se vyjádřit.
- V mnišském řádě benediktinů existuje hierarchická struktura. Přesto i ten nejmenší a nejníže postavený mnich může povstat a říci svůj názor a ten je vyslyšen.
- Na podobném pravidle jsou založeny brainstormingy, jichž se mohou účastnit i dámy či pánové se základním vzděláním, kteří ve firmě uklízí či pracují jako vrátní, poněvadž právě jejich hlas může obsahovat ten kvalitativně odlišný „jiný pohled“, který se může ukázat jako klíčový.
- „Velký inkvizitor“ z Dostojevského Bratří Karamazových Ježíše v románu nejen poznal, ale také ho propustil. Mám starost, že mnoho dnešních lidí, kteří rozhodují bez účasti druhé strany, by něčeho takového nebylo schopno.
Jaké zkušenosti s nezaujatým vyslechnutím obou stran máte vy?
Psáno pro www.psychologie.cz
Stanislava Ševčíková
O šikaně: Proč? Protože může...
Stále jsem přemýšlela, jak může někdo druhého šikanovat. Přestože je to nezákonné atd atd. Napadla má odpověď: Protože ten člověk může... Může, má to dovoleno...
Stanislava Ševčíková
Pohádka, jak vymyslet nové náboženství - vidím na vlastní oči a slyším vlastníma ušima
Na jiné planetě, v jiné galaxii, žili byly velmi inteligentní bytosti a ty věděly, že lidé musí něčemu věřit, jinak jim svět nefunguje. Tak vymysleli nové náboženství - lidé musí vidět vlastníma očima a slyšet vlastníma ušima...
Stanislava Ševčíková
Nemálo lidí si myslí, že ve vězení odsouzení málo trpí, je tomu opravdu tak?
Je možné se setkat s názorem, že lidé ve vězení mají "až moc hezké podmínky", že by měli více trpět. Je tomu skutečně tak?
Stanislava Ševčíková
Já jsem se tak strašně nadřel.... Hommage mému bratrovi
Často jsem nechápala, když lidé v dělnických profesích často onemocněli a byli půl roku doma. Na základě zkušenosti svého bratra jsem tomu (možná) porozuměla...
Stanislava Ševčíková
Já mám kde spát, člověk bez domova ale ne...
Jenže jak takovému člověku pomoci, když nemám práci a za nějaký čas můžu být podobným potřebným, který obchází zařízení sociálních služeb s jídlem zdarma - také:
Stanislava Ševčíková
Chvála mentorů a písemných kodexů s právy a povinnostmi pro začínající pracovníky
Na většině pracovních míst, kam jsem nastoupila, jsem byla obrazně hozena do vody, abych za pár dnů plavala jako běžný pracovník. S mentorem, který by se mě třeba ptal a prováděl mě začátky, by to bylo snažší.
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči: "Práce" v elektrické atmosféře -elektrické mušky způsobují infarkty
Organizace aby měla pod kontrolou celou planetu, "dělá" otroky, dokud neztratí tvář. Jejich mučení se tváří jako mentální energie a "čistá srdce", jedná se ale o elektrické přístroje velikosti mušek, které způsobují infarkty.
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči: Tak co, už jsi otevřel tu konzervu? aneb "bez možnosti volby"
Otroci organizace Dark side jsou jako živé konzervy, jak měli ranní lidé v neolitické době zvířata, která kradli jako mláďata rodičům. Otrokům je plánována budoucnost "od zadu" Tedy si naplánuje, kdy chce "mít srdíčko".
Stanislava Ševčíková
Když mi bylo 15, pila jsem alkohol a upadla jsem do bezvědomí, drogu mi ale nikdo nedal
Vím, že je to spíš na sociálku před skoro 38 lety, ale jsem si jistá, že mě nikdo drogu nebo prášek do pití nedal.
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči: Technika obrácený film: Na konci to obrátíme a Z je A a A je Z
Už i jiní otroci změkli, když je současně dělá přes 2000 lidí a tři Čistí a když otrok pět let 24/7 pomilionté vysvětluje, jestli ukradl blok papíru, který dostal od zaměstnavatele k Vánocům nebo reklamní blok na semináři.
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči - Železná Panna, vztah k pravdě a posedlost čistotou
Popisuji námět na sci-fi fantasy o technikách na daleké planetě mimo Mléčnou dráhu. Třetina lidí je vědomě pro první dvě třetiny otroky a popíšeme si další techniku zvanou železná Panna, inspirovaná starověkým mučícím nástrojem.
Stanislava Ševčíková
Kdo měl skutečnou odpovědnost aneb obětní beránci v australském filmu Breaker Morant
"Válka mění přirozenost mužů. Barbarství války jsou zřídkakdy páchány nenormálními muži. Tragédií války je, že tyto horory jsou páchány normálními muži v nenormálních situacích", říká ve filmu obhájce tří australských důstojníků.
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči: Pokládáme za nejlepší.Celý stát neomezeně snižuje kapacitu osoby dolů
Regionální organizace Dark side mají svá specifika. Lokální organizace "Jsme celý stát" má specifikum, prostě točí pořád jednu techniku a pravidelně snižuje otroka, až jednoho dne otrok po mnoha letech mučení celým státem - umírá.
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči: A Aničkou obnovíme totalitu
Na jedné vzdálené planetě padl totalitní režim. Ale protagonisté totality se nechtěli vzdát a napadlo je, že "mají otroka Aničku", kterou používali už jako dítě no k pěkným nechutnostem... námět na sci fi fantasy.
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči: Budu tvou vůli i svědomím +Sněz jedno jablíčko a jsi kur*va
Popisuji námět na sci-fi. V jiné galaxii, na jiné vzdálené planetě umí vraždit i za to, když by si pracovník vzal tam, kde třeba několik hodin pracuje, ale třeba i chvilku - jedno jablíčko. To je pak kur*va a dělá to pro peníze.
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči: Ve jménu světla světlo světlem... aneb nová totalita
Organizace na jiné planetě dokázala vytvořit pomocí technik původně vyvinutých na pomáhání - totalitní organizaci lidí, kteří vědí, že musí souhlasit s tím, co jde "od srdce" - takže na srdce" vyvinuli společnosti nemyslících lidí
Stanislava Ševčíková
Techniky kata Denči: Zcepenět strachy a pak legrace po pěti letech: Budeš naše Čisté srdce
Když se otrok probudí do nového světa, začíná to technikou "zcepenět strachy", po níž následuje pět let, kdy si pracovníci na otrokovi dělají svá srdce a otrok je v kole a všichni ho okrádají a dělají si z něj legraci.
Stanislava Ševčíková
STRUČNÝ PRŮVODCE SOCIÁLNÍ PRACÍ PRO ŽADATELE O (FINANČNÍ) POMOC – průvodce pro laiky
Zaznamenala jsem v internetových diskusích, že se potřebná osoba obrátila na úřad práce a tam ji odmítli. Nebo se v problémech se obrátila na OSPOD a tam ji také odmítli. Kam se tedy obrátit?
Stanislava Ševčíková
Mám dceru... Je to nejhorší případ, se kterým jsem se kdy potkal...
Tak jako v pomáhajících profesích se pracovníci připravují na nejhorší případy, se kterými je možné se potkat, aby nebyli překvapeni, ale mohli okamžitě reagovat, tak podobně i organizace Dark Side připravuje své pracovníky na...
Stanislava Ševčíková
Pravidla pro hon na lidi a jídlo otroků Psa - i kdybys to koupil ze svého, Ty nesmíš jíst
Jak Dostojevského Idiot... Otroci vychováváni lidmi z podsekce PES mají i speciální pravidla fungování ve společnosti. Pokud jsou doma, nesmí nic jíst, ani kdyby pracovali x hodin nebo pokrm uvařili nebo ho nakoupili ze svého.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 196
- Celková karma 11,18
- Průměrná čtenost 451x
Osobní stránka Dipl.-Theol. Univ. Stanislava Ševčíková, Ph.D., MBA. (muni.cz)