(Když už musíme), suďme podle skutků aneb jestli rasismem nezaháníme Romy zpět do gheta
Naše společnost silně oceňuje úsilí a práci. Dá se říci, že je pochopitelné, že dává najevo, když má pocit, že někdo se nesnaží či nepracuje. Potud je úsilí majority chvályhodné. Ale je nutné generalizovat a zobecňovat podle např. barvy kůže, když pro momentální pocit nemá daná majoritní osoba žádnou oporu v "důkazech"?
Romská kultura je více než česká založena na pomoci a solidaritě, komunita byla na sebe naprosto odkázaná, rodinní příslušníci širší rodiny mají právo sdílet stejnou životní úroveň - podobně jako u nás manželé a děti. Jako majorita nepokládáme např. za mravné, aby jeden z partnerů žil jinou životní úrovní než druhý partner. Tato zvyklost má (jako všechno v životě, že) nejen svou světlou, ale i stinnou stránku. Pokud se vám jako Romovi "poštěstí" (z pohledu rodiny), že najdete práci, může se stát, že celá širší rodina, která to štěstí jako vy momentálně neměla, bude s vámi vaše štěstí chtít sdílet. Proto dříve mnozí Romové, kteří se chtěli mít lépe, museli rezignovat na rozvíjení vztahů s širší rodinou, omezit je pouze na nejbližší příbuzné a pak se integrovat do majority (p. Zima, učitel romštiny - osobní sdělení). To znamená, že se s přízní nestýkali, protože se očekávalo, že je budou podporovat - podobně jako by to očekávalo i mnoho Čechů od svého šťastnějšího příbuzného, který si našel skvěle placenou práci, práci v zahraničí nebo emigroval.
Uvědomujeme si, že pokud se naše děti posmívají ve škole romskému dítěti, že to může být dítě rodičů zdravotní sestry, lékaře, psychologa, právníka, novináře, který se pro svůj úspěch musel docela napracovat, možná i víc než my sami (dříve se říkalo, že k úspěchu musí žena vyvinout více úsilí než muž, platí to ale i pro hendikepované a etnické minority, už jen tím, že nejsou v majoritní kultuře doma). A také, uvědomujeme si, že tito lidé pro to, aby "byli jako majorita", museli často vzdát kontaktu se svou kulturou a širší rodinou? Nemají tedy žádnou oporu ve svém přirozeném prostředí, jejich prostředím a okolím, jsme my - majorita.
Psycholog Eric Berne řekl, že v životě dostáváme pohlazení (oceňující pohledy, pochvala, pozdrav od souseda, drobný dárek, dobrá známka ve škole, vše pozitivní v komunikaci), a občas se také stane, že nastane pohlavek (špatná známka, rozladěný vedoucí, nepříjemný kolega, ošidí nás v obchodě a pod.) Podle Berneho musí "pohlazení" převažovat nad "pohlavky", jinak "vysychá mícha", a to i doslovně, člověk, který dostává více pohlavků od života prostě onemocní, ba dokonce i ochrne.
Zkusme být k Romům, alespoň základně přívětiví, prostě proto, že o nich nic nevíme. Nevíme, jestli nejsou dárci krve nebo jestli nedobrovolničí s malými dětmi nebo nepomáhají starší babičce v sousedství. Nevíme, jestli proto, aby "byli jako my" nemuseli odstřihnout celou rodinu - tak jim zkusme jejich úsilí - alespoň občas - ocenit a pomáhejme to pochopit i naše děti.
Stanislava Ševčíková
O šikaně: Proč? Protože může...
Stále jsem přemýšlela, jak může někdo druhého šikanovat. Přestože je to nezákonné atd atd. Napadla má odpověď: Protože ten člověk může... Může, má to dovoleno...
Stanislava Ševčíková
Pohádka, jak vymyslet nové náboženství - vidím na vlastní oči a slyším vlastníma ušima
Na jiné planetě, v jiné galaxii, žili byly velmi inteligentní bytosti a ty věděly, že lidé musí něčemu věřit, jinak jim svět nefunguje. Tak vymysleli nové náboženství - lidé musí vidět vlastníma očima a slyšet vlastníma ušima...
Stanislava Ševčíková
Nemálo lidí si myslí, že ve vězení odsouzení málo trpí, je tomu opravdu tak?
Je možné se setkat s názorem, že lidé ve vězení mají "až moc hezké podmínky", že by měli více trpět. Je tomu skutečně tak?
Stanislava Ševčíková
Já jsem se tak strašně nadřel.... Hommage mému bratrovi
Často jsem nechápala, když lidé v dělnických profesích často onemocněli a byli půl roku doma. Na základě zkušenosti svého bratra jsem tomu (možná) porozuměla...
Stanislava Ševčíková
Já mám kde spát, člověk bez domova ale ne...
Jenže jak takovému člověku pomoci, když nemám práci a za nějaký čas můžu být podobným potřebným, který obchází zařízení sociálních služeb s jídlem zdarma - také:
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Digitální stavební řízení od července bude, slíbil Bartoš. Provoz přirovnal k D1
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve čtvrtek prohlásil, že digitální stavební řízení bude...
Deník Metro rozšiřuje regionální zpravodajství a zvyšuje náklad
Deník Metro z portfolia mediální skupiny MAFRA posiluje přítomnost v regionech a zároveň zvyšuje...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
- Počet článků 196
- Celková karma 11,56
- Průměrná čtenost 451x
Osobní stránka Dipl.-Theol. Univ. Stanislava Ševčíková, Ph.D., MBA. (muni.cz)