Žárlím... Ona bude Hu.. Hu.. Hurvínek

Některé typy osobností si osobují a představují, že musí mít vždy poslední slovo a vždy pravdu. Vadí jim k tomu jiné typy osobností. Třeba Hurvínek.

V muži psané literatuře se velmi často vyskytuje narativ, že ženy vládnou. Myslí tím, že vládnou doma. Muži často popisují ženy jako dominantní a rozhodující o běžných záležitostech. Jenže nejde náhodou o tzv. "z nouze ctnost"? Není to žena, která třeba čeká zabezpečení od muže, která když je nedostává, vezme prostě záležitosti do svých rukou a naučí se organizovat? Nerozhoduje prostě proto, že byla kdysi na mateřské s dítětem a pak jí to prostě zůstalo, i když by byla také šťastná, kdyby to bylo jinak?

Jsme prostě jako lidé málo pružní a když nás někdy někde zranili, už se tam nevracíme. Jak říká jeden se systemických psychoterapeutů, že "problém je negativní zkušenost se změnou". Člověk by změnu chtěl, do konce i moc chtěl, ale je tam moc bolístek a tak člověk raději nerozvíjí staré bolístky.

Nechci zacházet do interkulturního exkurzu, např. do islámských zemí, kde muži obvykle dominují ve veřejném životě, což my jako externí pozorovatelé a třeba turisté vidíme (všude pracují muži, popř. ženy chodí zahalené), ale málokdo vidí, že doma je to naopak - tam naopak vládne žena. Ne tak, že by mučila každého, kdo do domu vstoupí, ale rozhoduje o podstatných záležitostech.

Moje otázka na muslimské přátele pak je, proč je často vidět muž, jak si jde koupit oběd nebo koupí večeři a jde domů. Asi nechce ženy doma přetěžovat a zbytečně jim neukládá další a další úkoly.

Obecně je ale pro outsidera (tedy někoho, kdo nežije v dané komunitě jako insider) dost obtížné interpretovat něco z jiné kultury, tak se do toho nebudu dál ani pouštět.

Vraťme se ale k tématu dnešního článku. 

Někteří lidé mají tak silně internalizovanou potřebu kontroly, že je znervózňuje i...

Hurvínek. Ano, tato sladká pohádková bytost, se kterou jsme jako děti prožili tolik dobrodružství a radosti. 

Co je na ní tak nebezpečného? Hurvínek měl totiž vždycky pravdu. A poslední slovo. To by na tom nebylo ještě tak děsivé až hrůzné, jenže kdo byla druhá osoba v dialogu s Hurvínkem? Ano, tušíte dobře. Byl to Hurvínkův TATÍNEK.

TATÍNEK! A to děsí jisté typy osobností, kterým vadí, že to nejsou zrovna ony, které mají výhradní právo na pravdu.

Psychologie pro toto vnímání má vysvětlení, např. zakladatel transakční analýzy Eric Berne hovoří o tom, že v sobě máme tři složky osobnosti, a to Dospělý, Rodič a Dítě. Dospělý je principem reality, vyjednává a domlouvá se. Dítě je principem spontánnosti, může být způsobné, akomodované a také vzdorné. Vzdorné dítě evokuje přísný rodič. A Rodič je naučený rodič v nás. Je to princip "vševědoucnosti", ovšem ne opravdové vševědoucnosti, ale vševědoucnosti rodiče. A tato můžu být dalšími zkušenostmi překonána.

Nesymetrická komunikace, kdy mezi dvěma dospělými, se jeden vnímá jako Rodič a druhého vnímá jako Dítě - ale odpovídá Dospělý Dospělému - bývá zdrojem komunikačních trápení. V partnerském životě, ale i v pracovním životě.

Na otázku muže: "Kde mám prosím Tě manžetové knofličky?" může žena odpovědět jako:

Rodič: "Ty nikdy nic nevíš, vždycky všechno musím dělat já." (výčitka a vševědoucnost)

Dítě: "Kam sis je dal, tam jsou" (není zaměřenost na společnou aktivitu, např. právě se chystající pár do divadla) 

Dospělý: "Nevím, ale pojďme je společně hledat." (konstruktivní)

Představme si např. v partnerské komunikaci, jak muž zničí ženě život, mlátí ji a ona jen pohne hlavou nebo rukou a muž křičí: Opovaž se vyhrát" a vyhrožuje: Vyhraj!

Žena si jen unaveně vzdychne: Ach, tys mě zničil život, mlátíš mě a já vyhrávám... Aha.

Nebo muž peskuje ženu, že moc jí, obecně, ale třeba konkrétně na dovolené - A ONA ZROVNA ZA TEN TÝDEN ZHUBNNE. A to nedělá vysokohorskou turistiku. Jak je to možné? Tak jí hodně nebo nejí hodně?

Nebo šéf. Kdo by chtěl podřízeného, který by měl pravdu?

Vybíráme si lidi podle vzoru domorodého náčelníka z knihy a filmu Vzpomínky na Afriku: Jakmile děti dosáhnou ramen náčelníka, už nesmí chodit do školy, protože by byly chytřejší než náčelník.

Haháááááááááá!

Obrázek Hurvínka: Pixabay, autor: SeifenBlase