Já jsem se tak strašně nadřel.... Hommage mému bratrovi
Dlouho jsem si kladla otázky, jak to, že dělnické profese, třeba paní uklízečky, ale i jiná povolání, tak často onemocní a jsou třeba půl roku doma, to se opakuje několik let a jedním z dalších scénářů je, že daná osoba je propuštěna nebo odchází do invalidního důchodu.
Jenže tímto se stává mnohem závislejší na solidárním systému sociálního a zdravotního pojištění.
Je to nutné? Nešlo by dělnickým profesím nadimenzovat zátěž v práci tak, aby jejich pracovní doba nebyla jednou "osmihodinovou hodinou aerobiku" nebo nepřetržitou honičkou... po které je potřeba hodně, hodně, ale opravdu hodně odpočívat?
Co mě opravňuje k této úvaze?
Měla jsem bratra. Ano, minulý čas znamená minulost. Umřel. Mladý, nevinný a ... udřený a sedřený. Nestihla jsem mu pomoci, byla jsem sama "jelimánek", jak říkával náš dědeček a také jsem se musela naučit orientovat v životě.
Na rozdíl od něj jsem se ale vzepřela "dřít", makat a pracovat jako on. Pracoval od 17 let do cca 25 let. Déle se toto vypětí nedalo vydržet a onemocněl. Pak byl v invalidním důchodu a ještě po 15 let letech říkal: "Já jsem se tak nadřel..." Tak silné bylo trauma v něm, že ani 15 let invalidního důchodu to nemohlo uzdravit.
Jedna lékařka na jednom workshopu říkala: "Nikdy se neobětujte!" a myslela tím převážně na maminky, které doma usilovně pracují a pak vyčítají dětem i všem okolo, jak se pro ně obětují. A taková zralá odpověď je: Mami, už se prosím tě neobětuj. My ty buchty navíc nepotřebujeme. Nepotřebujeme ani, abys vysávala dvakrát víc, než je potřeba. Hlavně buď tady s námi a žij..
Platí to ale i pro nás ostatní a také v pracovním procesu. Pochopitelně eticky, ne bez konsensu nadřízených a managementu.
Proto myslím na všechny dělnické profese, i na svého bratra, který byl také v práci šikanován. Chlapi ho hecovali, aby jako pomocný stavební dělník tahal těžké betonové kusy a sami se na něj jen dívali a posilovali se u toho alkoholem, zatímco on alkohol nepil vůbec.
Pracujme tak, abychom měli pocit, že vydržíme do důchodu. Práce nemá být osmihodinová honička, v níž se člověk ani nezastaví.
Při studiích v Německu mě zarazilo to, že např. když se u nás v Česku každý honil a hnal, v lékárně, kolem které jsem denně chodila, pracovalo mnohem víc lidí a klidně a důstojně doplňovali zboží.
To stejné v restauraci. Číšníci a servírky měli kolem oděvu dlouhý plášť a vůbec "nekmitali", ale klidně a důstojně procházeli, usmívali se a všechno stíhali. A to jsem si říkala, to chápu, že se dá vydržet do důchodu. A ve stejné době se hovořilo o tom, že Německo má vyšší produktivitu práce než Čechy. No asi také proto, že lidé pracují klidně a vytrvale, nejsou pak nemocní a nechodí do invalidního důchodu.
Možná bychom se mohli a měli inspirovat také tempem práce u našich sousedů v Německu a Rakousku - tak, jak jsme to mnozí osobně zažili. A pak můžeme hovořit o lidské důstojnosti a o kráse práce.
Držím palce. Jsme přece lidé.
Stanislava Ševčíková
O šikaně: Proč? Protože může...
Stále jsem přemýšlela, jak může někdo druhého šikanovat. Přestože je to nezákonné atd atd. Napadla má odpověď: Protože ten člověk může... Může, má to dovoleno...
Stanislava Ševčíková
Pohádka, jak podpořit lidi, aby něčemu věřili...
Na jiné planetě, v jiné galaxii, žili byly velmi inteligentní bytosti a ty věděly, že lidé musí něčemu věřit, jinak jim svět nefunguje. Tak vymysleli novou techniku - lidé musí vidět vlastníma očima a slyšet vlastníma ušima...
Stanislava Ševčíková
Nemálo lidí si myslí, že ve vězení odsouzení málo trpí, je tomu opravdu tak?
Je možné se setkat s názorem, že lidé ve vězení mají "až moc hezké podmínky", že by měli více trpět. Je tomu skutečně tak?
Stanislava Ševčíková
Já mám kde spát, člověk bez domova ale ne...
Jenže jak takovému člověku pomoci, když nemám práci a za nějaký čas můžu být podobným potřebným, který obchází zařízení sociálních služeb s jídlem zdarma - také:
Stanislava Ševčíková
Chvála mentorů a písemných kodexů s právy a povinnostmi pro začínající pracovníky
Na většině pracovních míst, kam jsem nastoupila, jsem byla obrazně hozena do vody, abych za pár dnů plavala jako běžný pracovník. S mentorem, který by se mě třeba ptal a prováděl mě začátky, by to bylo snažší.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
Čínská armáda se vrátila k Tchaj-wanu. Dvanáct letadel přeletělo dělící linii
Tchaj-wan v sobotu zaznamenal obnovenou aktivitu čínské armády ve své blízkosti. Tchajwanské...
Rusové v noci ničili ukrajinskou infrastrukturu, znovu útočili i na Charkov
Sledujeme online Rusko v noci na sobotu zaútočilo na energetickou strukturu Ukrajiny. Ve třech oblastech poškodili...
Zemřel Robert Kvaček. Spisovateli a uznávanému historikovi bylo 91 let
Ve věku 91 let zemřel historik a spisovatel Robert Kvaček. Ten patřil k největším osobnostem...
- Počet článků 173
- Celková karma 11,57
- Průměrná čtenost 511x
Osobní stránka Dipl.-Theol. Univ. Stanislava Ševčíková, Ph.D., MBA. (muni.cz)