Umět "slyšet" je podle mého názoru základ dlouhodobé úspěšnosti jakékoliv "akce".

Je pravda, že je toho aktivního naslouchání dneska málo.

Jen vám mám pocit, že těm pachatelům se naslouchá až moc. Víte, že v rámci obhajoby mohou zcela beztrestně lhát a veřejně škodit a nic se jim nestane?

A co by se jim mělo stát? Obžalovaný se hájí jak uzná za vhodné. Pokud mu nic nedokáží, pak je nevinný, ač si může myslet leckdo opak. Pokud je vinný a prokáží mu vinu, pak je odsouzen. Obviněný, ještě není odsouzený.

Stát se může těm, kterým jeho jednání ublížilo a on v tom může naprosto v klidu pokračovat. V našem systému a s rychlostí našich soudů i několik let.

No vidíš, a máš jasno:-)

Až vás z něčeho obviní, pak budete velmi ráda za možnost se hájit způsobem jakým uznáte za vhodné a budete ráda, že máte možnost ledacos zatajit.

Pokud mě někdo obviní, tak jedině křivě, protože žiju tak, abych nikomu neublížila - obtěžováním nebo fyzicky. Pak byste mohl mít pravdu. Nesnáším nespravedlnost v jakékoliv podobě. Bohužel, současný právní systém spíš nahrává pachatelům než obětem.

Pachatel je jen ten, kdo je právoplatně odsouzen. Nikdo jiný.

Ano, máte pravdu. "Upsala jsem se, mělo být obžalovaný.

Zdaleka ne všechny právní systémy toto umožňují. Člověk, který je z něčeho podezřelý má právo nevypovídat. Pokud ale chce, pak je vázaný stejně jako svědci povinností mluvit pravdu. Tím je se svědky v rovné situaci. U nás jsou na tom svědci paradoxně hůř.

No možná v Sovětském Svazu, ale jinak tam kde je právo založeno na římském právu, tak ne. Obřalovaný má právo zapírat a nevypovídat nic, co by mohlo vést k jeho odsouzení.