Pohádka o prvobytně pospolné společnosti

Kdysi dávno, ještě když mamuti běhali po pláních a lidé měli jen pazourkové hroty, byli lidé společně jedno a uměli si mezi sebou povídat i na dálku, bez telefonu. Byli nevinní a čistí, jako v ráji nebo jako miminka.

Kdysi dávno, ještě když mamuti běhali po pláních a lidé měli jen pazourkové hroty, byli lidé společně jedno a uměli si mezi sebou povídat i na dálku, bez telefonu.

Byli nevinní a čistí, jako v ráji nebo jako sotva narozená miminka.

Také platilo, že kdo by tehdy spáchal nějaký veliký zločin nebo nebyl „my“, tak v tom jednom čistém srdíčku umřel, protože to čisté srdíčko bylo žhnoucí jako životodárné slunce a „jako Bůh“.

Jenže jsme to my lidé a nechceme mít jen jednu zvířecí kůži na oblečení nebo jídlo na jeden den. Proč by museli chodit na lov každý den, když to jde třeba jen jednou týdně? ... A jak lidé si začali dělat větší a větší zásoby a také jak se rozrůzňovala společnost na ty, kteří víc „vládli“ a na ty, kteří víc a víc pracovali, tak lidstvo tuto schopnost vědět o druhém, a schopnost „mít jedno srdce“ ztrácelo.

Jenže vládci se na to stále více rozpomínali a začali podporovat skupiny, které by je chránili právě tímto „čistým srdíčkem“ a hledali cesty, jak tento způsob, který také znamená, že žádná myšlenka druhého není utajena, uplatnit na vládnutí společnosti.

Co tak chce nějaký vládce? Aby ho nikdo neohrozil a nesesadil a aby měl dostatek prostředků k vládě.

K tomu musí mít silné zázemí strážců a také silné zázemí lidí, kteří by živili jeho a strážce.

No, vymýšlelo se toho spousta, od pyramidového rozložení společnosti po kasty, napadalo je mnoho možností.

Vždy se ale setkávali s odporem, vždycky se to nějak zhatilo, protože neměli v rukou „všechno“. A to „všechno“ znamená, zabít člověka jen na to, že na něj vládce ukáže ukazováčkem. Takže v naší pohádce, kdo ukáže ukazováčkem, tak jako by zavraždil. A to znamená, že také to „čisté srdíčko“ nesmí mít pocit, že vraždí, když to není za mimořádný zločin, jako je zabití.

Tak se vymyslelo, že polovina společnosti bude na vládu a zajištění chodu společnosti a druhá polovina bude na trénink na čistá srdíčka.

Zapomněla jsem napsat, že čisté srdíčko nesmí zabíjet, musí jen pomáhat, i za myšlenku na to, že by někdo mohl zemřít, může čisté srdíčko zemřít. Takže nemůžu napsat, že ta druhá polovina je určena jako otroci na trénink srdíček a že je fakt postaráno o to, aby v tréninku na čisté srdíčko neobstáli.

Také proto, že část té první poloviny se stala takovými nebeskými pokušiteli a pokouší a svádí lidi, aby nebyli 100% spravedliví, tak třeba si najdou maminku samoživitelku, která je z hlediska vlastností perfektní a dokonalá miluje své dítě, a pak jí řeknou, že na ni přepíšou svůj dům, aby ho nedostal syn, který je ošklivý a o tatínka se nestará. Když ta žena dům přijme, a nedá spravedlivou část tomu synovi z prvního manželství, dostane rakovinu a umře.

Nebo se musí stále pracovat, člověk nesmí žít jen tak z peněz z minulosti. Musí se také být prosociálně nastavení a stále lidem pomáhat. Člověku nesmí jít o peníze v první řadě. Zvláštním případem jsou „maminky“, protože maminka svým srdíčkem chrání člověka a dřív platilo, že maminky se „nesmí dělat“. Pomáhá také stud a "nejít", nereagovat na to, když někdo provokuje. "Manželka" se má učit být nezávislá a stát na vlastních nohou, aby se nestala poslušným vojínem, jehož srdíčko poslechne rozkaz a zastaví se a umře.

Čistá srdíčka jsou čistá ve všech směrech, musí být ve čtyřech generacích čisté rodiny, která nikdy nespáchala nic špatného a žila ctnostným životem. Také je ideální, aby byli neženatí, ale mnoho čistých srdíček je vdaných a ženatých. Takže v naší pohádce, ti nejvyšší čistí jsou bez manželek.

Čistá srdíčka, ke kterým se člověk jen přiblíží, dokážou poznat sebemenší drobnost, stačí vzít si v práci list papíru nebo tužku a už není člověk čistý. V poslední fázi stačí i se mračit a nebýt „hezký“.

V naší pohádce se to udělalo tak, že si čistá srdíčka berou "manželky", takže ženy z druhé poloviny se stávají "manželkami" a "mají jedno společné srdíčko", takže co má žena "navíc", musí se toho zbavit a pokud není tak čistá jako čisté srdíčko, nebo není hodně "maminka", tak umře.

Čistá srdíčka umí otevírat srdíčko člověka a když je to ve chvíli, že něco, i sebemenšího spáchal, něco se mu stane. Když je to ve chvíli, kdy dělá něco dobrého, tak něco dostane, nějakou schopnost nebo dovednost. A cílem v naší pohádce je, aby tu druhou polovinu, která nemá vládnout, aby jim neotevírali srdíčka ve chvíli, kdy dělají něco dobrého, ale když dělají něco špatného.

Tou druhou polovinou se udržuje soudržnost společnosti, protože ta první polovina o programu ví a děsí se toho, že by neposlechli, protože tím jdou do programu, i s celou rodinou, také.

No a první polovinu zase instruovali, co nesmí dělat, kolik peněz musí dát na charitu, čistá srdíčka nesmí mít žádný majetek po čtyři generace a otevírá se jim srdíčko, když se usmějí a jsou krásní nebo pomáhají. V naší pohádce ale tito lidé pomáhají proto, aby měli zkrášlené srdíčko takovým „obalem“, který je ale chrání.

Pak v naší pohádce se také vyzkoušelo, když lidé dělají „na rozkaz“ nějaké špatné věci, jestli budou mít i stejnou nemoc, když se jim otevře srdíčko a ano, to funguje.

V naší pohádce se to s druhou polovinou lidstva dělá tak, že nějaká osoba, která chce mít ten „obal“ na srdíčku, něco jako placentu, tak si třeba vyberou nějakou dívku a jedna skupina se snaží, aby měla pořád hlad a rozšiřují jí žaludek až k vlčímu hladu a pak ten „nadřízený“, který následně v budoucnu získá „obal“, jakoby „dá“ srdíčko té dívce a jako je jejím manželem a snáší tu obezitu a ne-krásu. Že o tom dívka neví a že je hluboce nešťastná ze své obezity, to jaksi v naší pohádce není. Když to trvá dostatečně dlouho a ten, co „dal srdíčko“ už si svou vytrvalostí zasloužil „obal“, tak dívce otevřou srdíčko a ona umře.

V naší pohádce vždy dělají dva lidé, jeden je čistý a druhý je špinavý, do toho srdíčka se dává ta druhá polovina lidstva a tyto lidi si společnost hýčká, protože bez nich by čistí nebyli čistí. Slouží také jako svůdci, protože běžní lidé si říkají: to ale kradou, to snad ani není možné... a nebojí se vzít si v práci tu tužku nebo list papíru. Pozná se to podle toho, že takoví lidé nejsou nikdy potrestaní nebo jen symbolicky.

Čili v naší pohádkové společnosti jen ten, kdo opravdu nedělá nic špatného, ne kdo dělá špatné věci, ale „na rozkaz“, je tím, kdo (a jeho děti) tu za 70 let ještě bude.

 

Tak a zazvonil zvonec a pohádce je konec.

 

Autor: Stanislava Ševčíková | neděle 29.1.2023 11:27 | karma článku: 4,42 | přečteno: 251x
  • Další články autora

Stanislava Ševčíková

Reflexe konference Zviditelněme neviditelné

Účastnila jsem se konference Zviditelněme neviditelné, týkající se migrantů a komunit na okraji společnosti, jako jsou LGBT+, Romové a také neviditelné práce migrantů 24/7.

28.4.2024 v 18:19 | Karma: 3,35 | Přečteno: 139x | Diskuse| Společnost

Stanislava Ševčíková

Kdo jsi? Kdo opravdu jsi? Příspěvek k rozvoji osobnosti

Kdo jsi? Kdo doopravdy jsi a co teď právě cítíš? Chceš, aby se o Tebe někdo staral? Možná je to docela důležitá otázka, která se týká toho, jak může propuknout u člověka duševní nemoc.

28.4.2024 v 17:54 | Karma: 0 | Přečteno: 4x | Miniblogy

Stanislava Ševčíková

O šikaně: Proč? Protože může...

Stále jsem přemýšlela, jak může někdo druhého šikanovat. Přestože je to nezákonné atd atd. Napadla má odpověď: Protože ten člověk může... Může, má to dovoleno...

2.4.2024 v 0:43 | Karma: 13,69 | Přečteno: 334x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislava Ševčíková

Nemálo lidí si myslí, že ve vězení odsouzení málo trpí, je tomu opravdu tak?

Je možné se setkat s názorem, že lidé ve vězení mají "až moc hezké podmínky", že by měli více trpět. Je tomu skutečně tak?

17.3.2024 v 10:51 | Karma: 8,43 | Přečteno: 388x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislava Ševčíková

Já jsem se tak strašně nadřel.... Hommage mému bratrovi

Často jsem nechápala, když lidé v dělnických profesích často onemocněli a byli půl roku doma. Na základě zkušenosti svého bratra jsem tomu (možná) porozuměla...

30.1.2024 v 20:04 | Karma: 19,46 | Přečteno: 577x | Diskuse| Občanské aktivity
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico

2. května 2024  10:59,  aktualizováno 

Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...

Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek

2. května 2024  11:51

V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...

Žena zápasila s policisty o nůž, jednoho pořezala a sama se bodla do břicha

2. května 2024  11:44

Policisté pomáhali v Sušici na Klatovsku ženě, která byla rozrušená a chtěla si ublížit. Před...

D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad

2. května 2024  10:45,  aktualizováno  11:01

Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 129
  • Celková karma 6,37
  • Průměrná čtenost 686x
Studentka psychologie, vysokoškolská učitelka, sociální pracovnice, objevovatelka geografických i vnitřních světů, romantička a hledačka dalších pohledů, které  propojují dobro, mír a pokoj. Jsem ráda na straně lásky a hledání dialogu. Jsem hrdá na to, co jsme jako lidé na zemi dokázali ve prospěch celku a rozvoje. A není toho málo.

Osobní stránka Dipl.-Theol. Univ. Stanislava Ševčíková, Ph.D., MBA. (muni.cz)