Ach ty ženy aneb já tu vládnu! neboli vztah k feminismu organizace Dark Side

Organizace Dark Side se posledních cca 100 let věnuje úsilí, jak ovládnout ženy a přitom ehm... nezadusit rodinný život svých příslušníků. Proto vyvinula program Pes a techniku Prase, aby ženy, které by neposlouchaly - poslouchaly

Pokračuji v námětu na sci-fi fantasy.

Organizace Dark Side už si po staletích myslela, že podstatnou část práce má hotovu a může, podobně jako biblický Pán Bůh po stvoření světa - spočinout a odpočívat.

Jenže ženy... 

Ach ty ženy...

Ženy prostě nejsou pro určitý typ rozumu předvídavé.... Ačkoli třeba jiné ženě je obvykle jasné, co žena udělá, jak bude myslet nebo konat - některým mužům to jasné není. Ani lékařům, a to už je co říct.

Druhá polovina 19. století se vyznačovala zvýšenou hlasitostí žen, které dosáhly určitého materiálního statusu díky svým rodinám, jak primárním rodičovským, tak díky manželům - a staly se doslova nezvladatelné.

Najednou chtěly studovat a nestačily jim základní školy, chtěly střední školy a dokonce univerzity, což se jim na začátku 20. století podařilo. 

Dále si doslova "vykřičely" politická práva a můžou volit, a to i na naší imaginární planetě doslova ve všech státech planety.

Což o to, peníze své už měly, mnohé dokonce zvládaly chodit do práce i zvládat domácnost, to snad byla výhoda, protože nějaký denár nebo dolar do domácnosti přinesly. ALE! Některé chtěly najednou i vládnout a být ve vedoucích pozicích, dokonce si prosadily kvóty na muže a ženy.

Jenže tu už pohár trpělivosti přetekl. Muži v naší imaginární společnosti  řekli DOST! Dál už vás nepustíme. My vám ukážeme, kdo tu nosí kalhoty!

No, ve skutečnosti pohár přetekl už při volebním právu a při ochotě žen se nechat mlátit na demonstracích a zavírat do psychiatrických léčeben.

Tak se rozhodlo, že se vyzkouší, kam až ženy jsou ochotny dojít a víte to. Prostě k férovosti, spravedlnosti a rovnosti. Jenomže to by odporovalo pyramidálnímu způsobu společnosti, jak ho měla organizace Dark Side vymyšlený.

Jak by to vypadalo po několika stech letech rovnoprávnosti, když jsme už v předchozích dílech napsali, že ženy mají oproti mužům o jednu ochranu před smrtí více (tedy hlava, srdce a děloha) - tedy by v boji muž versus žena podle vedoucích mužů organizace  pokud by boj byl rovný - žena vyhrála. Což mezi námi ženami tak není, protože pokud by žena nebyla současně laskavou matkou, tak by o ochranu dělohou stejně přišla - ale nechme vedoucí muže organizace Dark Side pracovat.

Takže bohužel. Takto se zamysleli vedoucí muži organizace a začali jednat...

A bude prase! A vy se budete třást hrůzou a poslouchat, budete špendlíčkem škrábat, aby vás manžel nedal do programu za studenou polévku (o tom, že by nebyla večeře ani neuvažujeme) nebo kdo by jen odmítl se podílet na partnerském životě.

A zavedli otroky od narození se značkou tři prsty, které mučili už od narození.

Nutno konstatovat, že organizace Dark Side je skutečně pouze a nic jiného než institucionální vraždění předem vybraných otroků, kteří byli před tím neomezené mučeni. Mučení je základem a je žádoucí k tomu, aby se pracovníci stávali tvrdší a tvrdší a méně odolní třeba pláči, prosbám, slabosti, něze a dalším vlastnostem, které jsou pro organizaci nežádoucí a pokouší se je svými programy eliminovat. 

Proto se snaží z žen udělat cokoli jiného, než něžné bytosti.

Podobně jako například když bychom si propustili uzdu fantazie, a představili bychom si imaginární situaci, že ve Starém Egyptě se pokoušeli jít v těchto technikách dál a stvořili náboženství a víru v posmrtný život, také složitý pohřební systém, který zaměstnával desetitisíce lidí, kteří pak v rámci své práce provozovali mučící techniky, které měly za cíl jednak další poznání, ale i pokus o udržení nějakého systému, který by bylo možné naprosto ovládat tak, aby nikdo ze systému neunikl, nikdo se nedostal jinam, než kam to povolili šéfové. A pracovníci organizace měli vždy čisté svědomí, protože pracovali jednak na nádherné budoucnosti těch, které zavraždili a také měli čisté svědomí, protože když se pracuje pro mrtvé, nedá se vlastně nic zkazit a člověk není trápen zbytečným úporným pocitem zodpovědnosti.

A to je konec dnešního dílu, zazvonil zvonec a pokračování příště, milé děti.

Text je námětem na sci-fi fantasy.